Hadrák nadvakrát

Měl to být příběh o velorexu a jeho majiteli, jenže se z toho vyklubal příběh o muži, který vybudoval nejen fungující farmu a pivovar a jen tak mimochodem má taky hadráka. I když ani příběh o tom jeho hadraplánu není k zahození…
Vlastně to bylo celé náhoda. Když vyrazíš na výlet po okolí jihočeského Tábora a projíždíš vsí Obora nedaleko Plané nad Lužnicí, nutně musíš skončit v místním rodinném Pivovaru Obora. A když ti při ochutnávce lahodného moku padne do oka hadrák a ty máš na tričku potisk s velorexem, tak ti to prostě nedá. Slovo dalo slovo a BUSHMAN se vrátil na místo činu, aby se dozvěděl víc.

Z vlastního chmele i ječmenu
„Vystudoval jsem dřevařskou fakultu na Technické univerzitě ve Zvolenu – byli jsme poslední federální ročník. Do Obory jsem se přiženil v 90. letech a hned po škole jsme začali hospodařit,“ vypráví Martin Novák, když se procházíme kolem pivovaru.
Co začalo chovem dojnic na 20 hektarech, které byly navráceny jeho tchánovi z někdejšího JZD, je dnes farmou hospodařící na 500 hektarech zemědělské půdy. Najdete tady pícniny pro chov holštýnského skotu, kukuřici, pšenici, oves a žito.
„Sto metrů za pivovarem máme vlastní hlávkový chmel, z toho už se jinde moc nevaří,“ vysvětluje Martin Novák, když nám pak ve varně dává z přepravky přičichnout.
„Sklízíme ho ručně a načesané hlávky vakuujeme a mrazíme, takže vlastně celoročně vaříme z čerstvého chmele. Některé speciální odrůdy, které potřebují specifické klima, kupujeme z Ameriky nebo Nového Zélandu.“  Předloni tu také kvůli vaření piva poprvé zaseli sladovnický ječmen: „Už máme vysladováno a vaříme i z vlastního sladu.“
Když něco Martin Novák dělá, snaží se to podle svých slov dělat lokálně a pokud možno „uzavřít cyklus“: „I proto jsme v roce 2008 postavili malou bioplynovou elektrárnu. A v roce 2015 založili pivovar. V pivovaru vzniká mláto, kterým krmíme krávy. Ze zbytků z kravína a další biomasy, kterou statek vyprodukuje, vyrobíme jednak bioplyn, jímž dnes kromě vlastních prostor vytápíme skoro půlku vsi, a jednak elektřinu, kterou dobíjíme auta, jimiž rozvážíme pivo.“

O simsonu…
Jak do toho všeho zapadá velorex? „Ten je trošku klukovská vášeň,“ říká s úsměvem Martin Novák a jde na to oklikou: „Už jako kluka mě bavily motorky, snil jsem o simsonu – mimochodem peníze jsem na něj měl našetřené už od 14 let. Byl jsem zapsaný v pořadnících, jak už to tak za komunistů bývalo – buď nebylo nic, nebo to bylo na pořadník. Furt jsem se chodil ptát a vždycky mě odbyli, že pořadník už neplatí a je další. Až jsem si v 16 letech udělal papíry na motorku a na simsona zapomněl.“
Tuhle vzpomínku vyprávěl manželce, a pak před koncem předloňského roku přišla padesátka. „Večer jsme měli malou rodinnou oslavu a najednou se otevřely dveře. V nich stál bývalý vedoucí Mototechny a přitlačil mi simsona. Že se na mě prý po pětatřiceti letech konečně dostalo! Tak jsem ho hned projel. To bylo moc hezký,“ popisuje Martin Novák další ze silných „motozážitků“.


… a velorexu
A jak že to bylo s tím velorexem? „Někdy v roce 1988 jsem koupil starý vrak a doma ho na mámině mašině celý ušil a kompletně zrestauroval. Jel jsem v něm i na rande za manželkou a byli jsme s ním na výletě, když nás bolševici pustili za ostnatý drát. Jenže pak jsem potřeboval peníze na projekt na stavbu stáje, a tak jsem hadráka za 15 tisíc prodal.“ Konec příběhu? Ani náhodou!
„Asi před třemi lety mi volá kamarád: Nechceš hadráka? Já na to, že už asi ne, že nevím, co dřív… Jenže on pokračuje: Ale toho tvýho! Říkám mu: No nekecej!“ směje se Martin Novák. A tak pro něj vyrazil a za 115 tisíc ho koupil podruhé, zase jako vrak. „Tentokrát už jsem si ho nechal na zakázku ušít u firmy, stejně tak čalounění, jen kostru a motor jsme dělali s klukama v dílně.“
Velorex je jen nepatrný střípek v mozaice všeho, co Martin Novák každý den absolvuje, aby mimo jiné uvařil ročně okolo 1500 hektolitrů srpěn, žitohol či ježibab, na jejichž etiketách ožívají pohádkové postavičky. A to jsme ještě nezmínili, že rodina Martina Nováka před několika lety zrekonstruovala budovu bývalého špejcharu v sousední obci Želeč, kde provozuje muzeum zemědělských strojů a obrazárnu…
 

S hadrákem na triku

Vloni na podzim BUSHMAN vydal první sérii triček s potisky Made in Czechoslovakia, na kterých vzdává hold legendárním produktům, které dobyly svět a srdce mnoha generací. Velorex mezi nimi nechyběl, a protože zájem o něj předčil naše očekávání, najdeš hadráka i na tričku BOBSTOCK II z aktuální kolekce.
A jestli nefandíš zrovna „splašeným trubkám“, určitě si mezi potisky na tričkách BOBSTOCK vybereš legendu, která je ti nejbližší.